"O svém životě se rozhodujem ve věku, kdy je nám přednější cestička učesu.

Koně

Nezmar Váňa pošesté vyhrál Velkou pardubickou

11. října 2009 v 19:37 | zdroj: týden.cz
Je to příběh jakoby psaný pro filmový Hollywood. Mnohými odepisovaný, posílaný do sportovního důchodu, nezmar dostihového sportu Josef Váňa vyhrál 119. ročník Velké pardubické, nejslavnější tuzemský dostih. Brzy 57letý veterán triumfoval v sedle osmiletého valacha Tiumena. Obhájkyně posledních dvou vítězství bělka Sixteen doběhla druhá.
Josef Váňa vyhrál "Velkou" pošesté jako jezdec, sedmkrát se radoval coby trenér vítěze či vítězky. Rekordmanem je i v počtu startů: slavnou steeplechase jel už potřiadvacáté.
"Je tady hodně mladých, který to taky mohou vyhrát pošesté, ale nesmí házet starého Váňu do žita," uvedl Váňa v rozhovoru pro Českou televizi ještě v Tiumenově sedle.

"Přijde hodně otázek, jestli končím, nebo ne. Dneska končím, ale kdyby se dal dohromady Welldancer, tak nekončím," doplnil legendární žokej, který si vychutnával ovace třicetitisícového davu v hledišti.
Váňa junior: Úžasné, tak snad už dá pokoj
"Úžasné, že se mu to povedlo, a snad dá pokoj," smál se jeho syn Josef Váňa mladší. "Pepča ukázal, že jeho věk není žádný problém," řekl majitel vítězného koně Ivo Köhler.
Váňa se na Tiumenovi držel jako pravý matador na pátém šestém místě vždy ve vnitřní dráze. Do finiše Váňa nastoupil a dlouho před cílem už bylo jasné, že nemá konkurenci a pošesté v kariéře vyhraje.
Sixteen hattrick nezkompletovala
Největší favorit dostihu - devítiletá bělka Sixteen, kterou také připravuje Váňa - útočila na třetí triumf za sebou; nakonec doběhla druhá. "Byl to nádherný dostih. Váňa vyhrál a zas nám to ukázal," řekl žokej Josef Bartoš, jenž v dostihu vedl právě Sixteen.
Závod, do kterého odstartovalo rekordních 25 koní, dokončilo 18 z nich - i to je pardubický rekord.
Na nejobávanější překážce - Taxisově příkopu - ztroskotal jediný kůň - loni druhý Hirsch s Dušanem Andrésem na hřbetě; následky však nebyly fatální.
Shirley musela být utracena
Pardubickou steeplechase nepřežila Shirley, osudnou se jí stala překážka Velká voda a osmiletá hnědka musela být utracena. Sedlal ji smolař minulého ročníku Marek Stromský; loni v sedle Amanta Grise závod vyhrál, ale kvůli chybě v kurzu (neobjeli točný bod) byla dvojice dodatečně diskvalifikována. Pro Hřebčín Albertovec tak i letošní ročník "Velké" skončil nesmírně smutně...
PROHLÉDNĚTE SI VIDEOZÁZNAM PRŮBĚHU 119. VELKÉ PARDUBICKÉ

koně a smrt

22. října 2008 v 19:41
nedávno jsem si psala s H...(omlouvám se ale nechci uvádět jména)

ale začalo to komentářem:
Dne 12.10.2008 zemřel další kůň.Poté co byl špatně naveden na jednu z absolutně banálních překážek, kde to nikdo ani nečekal a kterými se dostih jako je Velká Pardubická jenom hemží, si UTRHL pravou přední nohu a musel být utracen.Nebudu popisovat jak otřesný to byl pohled na koně kteremu noha volně vysí a on ví že jeho dny jsou sečteny.Jeho jméno byl Klip a já se sama sebe ptám:opravdu musel být utracen?Není možné v této době kdy se vynakládají nesmírné prostředky nato aby byla zajištěna bezpečnost lidí, zajistit, tak proti tomu nepatrnou záležitost jakou je 100% ochrana koní při dostihu s tak bohatou a slavnou historií? Tak proč musí být stále vykoupena krví??? Vždyť ty peníze zato přece nestojí.Nebo snad ano???

a TO MĚ NENECHALO chladnou hlavu a tak jsem odpověděla:



já: ahoj líbila se mi tvoje úvaha na mém blogu. Máš pravdu někdo by se nad tím měl zamyslet ale nwm jestli se toho dočkáme.


H: Ahoj a díky Nevrli. Máš pravdu, nejspíš se toho nedočkáme a pokud se nějaká
změna k lepšímu po této stránce někdy stane, tak mi už u toho patrně nebudeme.
To co jsem tím vším vlastně chtěla říct je, že to není fér. Fér vůči těm koním,
které nejsou věcmi a cítí vše co s nimi děláme a rozhodně to není fér vůči
divákovi, kterému tyto události nejsou lhostejné a kterému se dělá špatně při
takových záběrech. To nemluvím o tom, že se díky této nevydařené Pardubické
dostala do existenčních potíží stáj Albertovec, které Klip patřil. Přitom
přemýšlí jak to, že to Všichni ostatní nevidí. A hlavně, že to dopustí Ti kteří
si říkají milovníci koní. Není to přece poprvé co se něco takového stalo. Loni
na taxisově příkopu taky zahynul špičkový kůň, když si po doskoku zlomil nohu.
Mám ráda dostihy, ale poslední dobou ve mě začíná převládat nechuť k tomuto
druhu sportu a vztek při pomyšlení, který kůň a jakým způsobem umře za rok. Léta
jsem nevynechala jedinou Pardubickou. Možná příští rok udělám vyjímku. Ahoj H


já:Ahojky H,
ta tvoje úvaha by byla dobrá někam poslat, Klipa je mi líto ale bohužel s tím nic nezmůžu. Taky mám ráda dostihy ale moc na ně nekoukám protože nemám kde ale 1x ročně na pardubickou se mrknu. Letos jsem jí bohužel neviděla tak nevím co se tam dělo. Je pravda, že takových ušlechtilích zvířat je škoda. Nad tím by se asi opravdu měli zamyslet ti co si říkaj že jsou milovníci koní a všeobecně zvířat. Měli by si to asi zkusit sami, jaké to je. Ale se asi nikdy nestane. Bohužel. Možná by se někomu líbilo být koněm nebo jakímkoli jiným zvířetem. Já sama koně, obdivuju jsou velcí ale někdy můžou být jak děti. Tak zranitelní. To by si měl uvědomit každej. Duši má nejenom člověk, ale zvířata.
ahoj

H: Díky, ale nemyslím si že by to někoho zajímalo. Lidi jsou
lhostejní navzájem sami k sobě, natož aby je zajímala tak nicotná věc jako je
smrt koně při dostihu. Je to smutný, ale je to tak. Není důvod se tím přeci
zabývat. Vlastně o nic nejde a nic se něděje. :-) Ahoj H

já: Ahoj H,
je pravda že to nikoho nezajímá ale mě jo a pokud by ti to nevadilo zveřejnila bych to co jsi mi psala u sebe na blogu. Třeba se tam ukáže někdo koho by to zajímalo. Ale je pravda že když to každej bude ignorovat tak se tím nikdo nezačne zabývat.


A co na to vy? kolik koní bude muset ještě zemřít než si toho někdo všimne?
kdo chce napište taky komentář
prosím nejen já ale i dotyčná s kterou jsem si pslaly, určitě by byla ráda


Co je to voltiž?

11. prosince 2007 v 5:49
Základní údaje o voltiži.
Voltiž je v prvním případě gymnastika na neosedlaném koni. Koník cválá na kruhu o min.: průměru 13 m. Existuje i paravoltiž, kde cvičí i děti s nějakým tělesním postižením. Aby mohl jezdec provádět různé cviky a figury na tomto neosedlaném koni, musí mít kůň postrojen do speciální výstroje, kterou nevidíme nikde jinde, možná by se daly některé části přirovnat k lonžovací výstroji koně. Postroje - voltižní obřišník vybaven dvěma záchytnými oblouky (madly), pro to, aby se jezdec například při obratech mohl přidržovat. Pod voltižní obřišník se klade dečka, aby se neodřel hřbet koně.Po jeho straně je kožená smyčka, která někdy zastává funkci třmenu. Vyvazovací otěže s gumovým kroužkem se upevňují k obřišníku a zamezují koni zvednout hlavu, což by způsobilo vyklenutí hřbetu a nevzhlednost pohybů koně. Ve voltiži existuje několik druhů soutěží. Jedna z nich je voltiž ve družstvech (max. 12 členů). Družstvo se skládá z 8 členů, 1 koně, 1 vodiče a 1 náhradního jezdce jednotlivcích nebo dvojicích. Rozhodčí známkují soutěžící stupnicí od 1 do 10 stejně jako v drezuře.

Voltížna legenda

Takmer 11 rokov reprezentovala vo farbách Národného žrebčína v domácich a zahraničných súťažiach (Jerez ? Španielsko, Poznaň ? Poľsko, Rím ? Taliansko) vo voltíži. Stala sa maskotom a miláčikom voltížneho oddielu a získala mnoho titulov a ocenení (niekoľkonásobný voltížny kôň roka SR), ktoré zdobia Klubovňu jazdeckého oddielu pri Národnom žrebčíne Topoľčianky. Áno, reč je o kobylke Carmen, ktorá po vynikajúcej športovej kariére, tak potrebnej pre testáciu chovného materiálu, odchádza do elitného chovu slovenského teplokrvníka na Krásny Majer ? Inseminačno ? reprodukčné centrum Národného žrebčína Topoľčianky.
Kobyla Furioso XV-15 sa narodila 4.3.1991 v poradí ako 6019-te žriebä v Národnom žrebčína Topoľčianky. Po základnom výcviku pre svoje pohybové a charakterové vlastnosti bola zaradená do špeciálnej prípravy voltížnych koní. Od roku 1995 bola zaradená ako športový kôň pod menom CARMEN.

Kobyla Carmen je príslušníčkou plemena koní Furioso. Doslovne je bielou vranou v populácii týchto koní, pretože typická farba pre Furiosa je hnedá, aj keď sa nájdu ojedinele vraníci a ryšiaci. Veľmi zaujímavý je aj pôvod kobyly. Otcom je Furioso XV (HONOR), ktorý sa narodil v roku 1977 v Topoľčiankach po Furioso I, z matky 185 Hubertus I.

Furioso I pochádza z radoveckej línie Furiosa XIII P (1906). Potomstvo tejto línie sa vyznačovalo menšou spoľahlivosťou v ťahu, čo sa podarilo výberom a systematickými skúškami výkonnosti značne eliminovať. Táto vetva sa využila pri tvorbe Furiosa na Slovensku, ale ovplyvnila aj moravský teplokrvný chov. Z tejto línie pôsobilo mnoho významných plemenníkov, napr. Furioso XXVI (1951) z 39 Star of Hannover II, Furioso XXXIII (1955) z 509 Furioso X, Furioso XLI (1955) z 77 Star of Hannover II, pôsobil aj v zemskom chove a Furioso XXV, ktorý bol zaradený do Albertovca, ďalej Furioso I po Furioso XXVI z matky 673 Furioso XXXI-
22 a mnoho ďalších.

Z krvi Furioso XIII P bol zaradený v Topoľčiankach a Motešiciach aj Furioso XXVII (1948) z 119 Selekta xx, narodený v Hostouni na Šumave. Bol to veľmi ušľachtilý menší ryšiak s mierami 168; 188;
20,6 cm a s hmotnosťou 510 kg. V roku 1953 až 1955 bol v špeciálnom dostihovom výcviku v Topoľčiankach. Za toto obdobie štartoval celkom 26 krát a 24 krát zvíťazil, vrátane toho, že v roku 1955 sa stal víťazom Veľkej pardubickej. Jeden krát skončil ako druhý a jeden krát sa dostihu nezúčastnil pre následok zranenia na nohe. V Topoľčiankach pôsobil ako plemenník v rokoch 1959-1965.

Nielen z otcovej strany je rodokmeň kobyly Carmen excelentný, pozornosť si zaslúži aj je matka, ktorou bola plemenná kobyla 388 Catalin IV-1, narodená v Topoľčiankach. Kobyla pochádza z rodiny, ktorú založila v Topoľčiankach Shagya arabská kobyla 223 Shagya XVII, narodená v r. 1922 (pôvodom bábolňanského chovu). Táto významná rodina v teplokrvnom chove zanechala mnoho športových koní. Napr. žrebca Rubín (Ascot-756 Robinson 29), ktorý je vynikajúcim športovým koňom v Nemecku a na základe vlastnej výkonnosti bol licentovaný ako plemenný žrebec; medzi ďalšie patria kone Klasika a nádejná parkúrová kobyla Romantika.

Kobyla Carmen svojim pôvodom, exteriérom a vlastnou výkonnosťou bude určite prínosom nielen pre chov športového plemena akým je slovenský teplokrvník, ale aj plemena Furioso, pretože v sezóne 2006 sa bude pripúšťať plemenným žrebcom z plemena Furioso. Prajeme jej šťastnú materskú budúcnosť a veľa krásnych a výkonných žriebät, ktoré budú vzorne reprezentovať svojich slávnych predkov.

117. Velká Pardubická

16. října 2007 v 8:36
4. října 2007 v 15:41 odstartovala již 117. dostih v Pardibicích.
Skončila v 15:50 vítězstvím klisny Sixteen.
Koně uběhli distanc dlouhou 6900metrů a přeskočili 31 překážek.
Pro zajímavost tento dostih jel Josef Váňa kterému je 16 let. Bohužel ale leetos nejel Josef Váňa starší kůli zranění.
Tady jsou menší informace:
Doběh
Startovní číslo
Jméno koně
Šance
Jezdec
Barva
Roky
Majitel
Trenér
1
12
Sixteen
4,5:1
Dušan Andrés
Bělka
7
Josef Váňa st.
2
13
Decent Felow
3:1
Tomáš Hurt
Ryzák
12
dr. Jiří Charvát
3
3
Eliška Přemyslovna
18:1
Pavel Košný
Václav Soukup
4
8
Ivoar De Beaulieu (GBR)
10:1
K.Marcer
5
1
Juventus
6:1
žák Josef Váňa
Ryzák
8
Josef Váňa st.
6
5
Ascot
15:1
Mrcel Novák
7
15
Harry the Beaver
25:1
Pavel Horčička
8
14
Sybllius D´Artsix (GBR)
12:1
Ken Whelan
7
9
6
Zeerow
50:1
Jaromír Hrudka
X 4 překážka
2
Maskul
4:1
Jaroslav Myška
Hnědák
13
František Holeček
X 4 překážka
4
Cieszymir
5:1
Marek Stronský
Hnědák
9
Radek Holeček
X
9
Brambusch
15:1
Radek Havelka
Pavlína Surová
X
10
Three Mill
15:1
Jan Faltejsek
7
Polárník
18:1
Pavel Složil
Překážky:
živé ploty
kamenná zídka
Irská lavice
Malá a Velká voda
Malé a Velké Zahrádky
Hadí a Suchý příkop
Malá vodaVelký Anglický skok
Oranice
A nechyběl ani Taxis neboli Velký taxisův příkop

Vítězové Velké Pardubické

15. října 2007 v 10:11
RokKůňŽokej
2007SixteenDušan Andrés
2006Decent FellowJosef Bartoš
2005MaskulDirk Fuhrmann, Německo (Německo)
2004RegistanaPetr Gehm, Německo (Německo)
2003RegistanaPetr Gehm, Německo (Německo)
2002MaskulPetr Gehm, Německo (Německo)
2001ChalcoPetr Gehm, Německo (Německo)
2000PeruánZ. Matysík
1999PeruánZ. Matysík
1998PeruánZ. Matysík
1997VronskyJosef Váňa
1996CipísekV. Snitkovskij
1995It's a snipCh. Mann
1994EruditV. Snitkovskij
1993RigolettoL. Štencl
1992QuirinusJ. Brečka
1991ŽelezníkJosef Váňa
1990LibentínaK. Zajko
1989ŽelezníkJosef Váňa
1988ŽelezníkJosef Váňa
1987ŽelezníkJosef Váňa
1986ValencioK. Zajko
1985FestivalP. Vozáb
1984ErotN. Chludějev
1983SagarP. Liebich
1982SagarP. Liebich
1981SagarP. Liebich
1980SimonV. Knápek
1979LegendaJ. Chaloupka
1978LancasterJ. Kasal
1977VáclavVáclav Chaloupka
1976LimitF. Zobal
1975MorK. Benš
1974MorK. Benš
1973Stephen's SocietyCH. Collins
1972KorokVáclav Chaloupka
1971KorokVáclav Chaloupka
1970Vezna IIN. G. Milev
1969KorokVáclav Chaloupka
1968dostih se nekonal
1967DresděnA.N. Sokolov
1966NestorT. Kňazík
1965MocnáF. Vítek
1964PribojV. Z. Gorelkin
1963KoranF. Vítek
1962GabojR. P. Makarov
1961GrifelI. L. Avdějev
1960GrifelI. L. Avdějev
1959EpigrafV. P. Prachov
1958EpigrafV. P. Prachov
1957EpigrafV. N. Fedin
1956LetecJ. Vavroušek
1955Furioso XIVJ. Čajda
1954UnkasL. Raimond
1953JunákF. Palýza
1952VítězM. Svoboda
1951SalvátorV. Hejmovský
1950VarJ. Jungman
1949UčeňO. Dostál
1948VarM. Kotek
1947Rayon DeM. Buret
1946TitanM. Svoboda
1938-1945dostih se nekonal
1937NormaLata Brandisová
1936HeroldO. Lengnik
1935HeroldO. Lengnik
1934WahneH. Wiese
1933RemusR. Spano
1932RemusR. Spano
1931PohankaF. Durand
1930Gyi Lovam!R. Popler
1929Ben HurG. Schwandt
1928VoglerH. Schmidt
1927ForumJ. Charous
1926All Right IIR. Popler
1925Landgraf IIK. Holoubek
1924HereroE. Stärz
1923Landgraf IIJ. Pinter
1922BaldurF. Gimpel
1921PeriwigJ. Syrový
1920JonathanK. Kozlík
1913HurainW. Reimer
1913Dick TurpinF. Janek
1912HurainW. Reimer
1912JamagataF. Bartosch
1911GlenmorganE. Krieger
1910Paul HestonM. Seiffert
1909žádný kůň neprošel cílem
1908dostih se nekonal
1907KourganJ. Birghan
1906TigraH. H. Huxtable
1905Scotch MoorM. Seiffert
1904DennisT. H. Buckenham
1903Jour FixU. Rosak
1902Jour FixU. Rosak
1901ChorazyF. E. Slinn
1900MagyarádT. H. Buckenham
1899SlavaT. H. Buckenham
1898Handy AndyR. Jekyll
1897MagyarádE. Geoghegan
1896Lady AnneE. Geoghegan
1895Galamb IIA. Hall
1894Lady AnneE. Geoghegan
1893HadnagyG. Williamson
1892AlphabetJ. Westlake
1891Lady AnneR. Fletcher
1890AlphabetG. Williamson
1889ParisisR. Fletcher
1888Et CaeteraM. Phillips
1887WoodmanH. Baltazzi
1886HannoR. Fletcher
1885AbracadabraH. Fries
1884JessicaW. H. Moore
1883VictoriaH. Baltazzi
1882Per DampfT. Harraway
1881VictoriaH. Baltazzi
1880Good MorningM. Phillips
1879RudiI. Hanreich
1878BrigandF. Metternich
1877BrigandF. Metternich
1876dostih se nekonal
1875BrigandG. Herbert
1874FantomeG. Sayers

Velká pardubická

15. října 2007 v 10:06
Velká pardubická je dostihový závod (steeplechase cross-country), konající se každoročně na podzim v Pardubicích. Jedná se o nejtěžší a nejprestižnější dostih v Evropě. Tedy alespoň na "starém kontinentu", neboť v Anglii se Velké pardubické snaží konkurovat Velká Národní (Grand National Liverpool steeplechase).
Historie
Na počátku byly hony. Vyšší šlechta oblečená do barevných kabátců se smečkou psů a na koních pronásledovala zvěř a překonávala přitom různé přírodní překážky. Tento druh zábavy se brzy stal oblíbeným i v Čechách. První závod se uskutečnil roku 1836 na chlumeckém panství Oktaviána Kinského. Díky aktivitě knížete Františka Lichtenštejnského se tyto hony (zvané parforsní) přesunuly do Pardubic. Charakter zdejší krajiny, která připomínala anglický park, byl příčinou velkého rozmachu honů v tomto městě.
Nejstarší závod, Velká Liverpoolská, který se konal v roce 1836 v Anglii, inspiroval i ostatní evropské země. V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována v roce 1856. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojedinělá a velmi těžká závodní dráha.
První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8 000 zlatých. Na startu stálo 14 koní. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Phantome s anglickým žokejem Sayersem v sedle. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen u nás. Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou válečných let, politických událostí v roce 1968 a nepřízni počasí v letech 1876 a 1908.

Současnost

Dnes se Velká pardubická koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha tohoto dostihu měří 6900 metrů a má 31 překážek, koně ji běží přibližně 9-10 minut. Obsahuje mnoho těžkých a nebezpečných skoků, jako je například Velký Taxisův příkop, Irská lavice, Hadí příkop a Velký vodní příkop, Velký anglický skok, Zahrádky aj.
Na startu se setká vždy přibližně 15 - 20 koní s těmi nejlepšími žokeji (i žokejkami) nejen z České republiky. Název Velká pardubická se vžil pro označení celého dostihového víkendu (hlavní program se koná v neděli, kdy se jede 7 dostihů). Posledním a hlavním dostihem je dostih pojmenovaný po současném sponzorovi Velká pardubická České pojišťovny.

Zajímavosti

  • Dostih má pouze jednoho vítěze rekordmana. Čtyřikrát vyhrál Velkou pardubickou kůň Železník.
  • Nový časový rekord je z roku 2005 - 9:11,26. Postaral se o něj jedenáctiletý valach Maskul s žokejem Fuhrmanem v sedle.
  • V roce 1909 dostih nedokončil žádný kůň.
  • Jediným pětinásobným vítězem je stále žokej Josef Váňa.
  • Jedinou ženou, která zvítězila ve Velké pardubické, byla Lata Brandisová. Stalo se tak v roce 1937 a jela v sedle klisny Normy.
  • Jediný žokej, který vyhrál čtyři ročníky za sebou, byl Petr Gehm (2001-2004).
  • Nejvíc vítězství (jezdci):
  • 5x
    Josef Váňa (1987, 1988, 1989, 1991, 1997)
  • 4x
    Petr Gehem (2001, 2002, 2003, 2004)
    Václav Chaloupka (1969, 1971, 1972, 1977)
  • 3x
    Z. Matysík (1998, 1999, 2000)
    Liebich (1981, 1982, 1983)
    Buckenham (1899, 1900, 1904)
    Geoghegan (1894, 1896, 1897)
    Fletcher (1886, 1889, 1891)
    Baltazzi (1881, 1883, 1887)
  • Nejvíc vítězství (koně):
  • 4x
    Železník (1987, 1988, 1989, 1991)
  • 3x
    Peruán (1998, 1999, 2000)
    Sagar (1981, 1982, 1983)
    Korok (1969, 1971, 1972)
    Epigraf (1957, 1958, 1959)
    Lady Anne (1891, 1894, 1896)
    Brigand (1875, 1987, 1878)

Český teplokrevník

15. září 2007 v 20:30
Historie
Chov koní nebyl na našem území nijak řízen, patent Marie Terezie z 13.8.1763 stanovil, že chov koní bude řízen a podporován (jsme tedy v dobách Rakousko-Uherska.) Za vlády císaře Josefa II. byl vydán v roce 1789 Dekret o chovu koní. Řízení chovu koní bylo předáno armádě a v sídlech pluků byly zřizovány "hřebčinské"(hřebčí) stanice. Jejich účelem bylo zajištění dostatečného počtu koní pro armádní účely. Zpočátku šlo o teplokrevné klisny, které byly připařovány polokrevnými hřebci, později se přidávala mohutnější plemena, aby výslední koně byli též využitelní pro zemědělské práce. U zrodu ČT figurují koně Rakouska -Uherska, konkrétně kmeny Furioso, Przedswit a Shagya arab. Pro lepší orientaci si uvedeme stručnou charakteristiku těchto kmenů.
Furioso byl anglický plnokrevník, hnědý hřebec, který působil v hřebčíně v Mezöhegyesi. Narodil se v roce 1841 a založil kmen středně vysokého a středně mohutného koně. Jeho potomci vynikali zejména v zápřahu a jako jezdečtí koně. Časem se vytvořily dvě větve - radovecká - ušlechtilejší (z ní pocházel v Kladrubech působící Furioso XI) a piberská - mohutnější (z této větve byl Furioso XIII, který působil v Pohořelicích na Moravě.)
Przedswit byl taktéž anglický plnokrevník, patřil k nejlepším z rakousko- uherských polokrevných kmenů, jeho potomci byli mohutnější a převážně ryzáci.
Shagya arab, byl arabský polokrevník z Bábolny, byl používán k celkovému zušlechtění.
Na vybudování podoby dnešního ČT měla největší zásluhu tři stáda: kladrubské, netolické a albertovské.

Kladrubské stádo
Základem byly clevelandské klisny a polokrevné klisny z Piberu a Radovce, jako hřebec zde působil Furioso (bez čísla) z mezöhegyeského hřebčína, Przedswit VII a Shagya X-R. Koně byli středního rámce a menší mohutnosti, tím však nevyhovovali zemskému chovu. Proto došlo v roce 1924 k importování 34 oldenburských klisen za účelem zmohutnění stáda, dále byla použita hannoverská krev a stádo se rozdělilo na ryzé (zde působil zejména Przedswit a Gidran, jejich potomci byli souladnější ) a hnědé (zpočátku nejednotné), působil zde zvláště Furioso VII a Przedswit II, v poválečné době pak hannoverští hřebci Alarm a Diktant, působil zde i syn trakénského hřebce Quoniama Quoniam II. Po čase byla obě stáda sloučena.

Netolické stádo
Jeho základem byly kořistní a vojenské klisny, také část klisen ze zemského chovu. Účelem chovu byla produkce výkonného vojenského jezdeckého koně. Působili zde zejména polokrevní 1119 Furioso XI a 1645 Furioso - 2. Když došlo v padesátých letech ke zrušení vojenských jezdeckých složek, chovatelé se museli zaměřit na produkci těžšího teplokrevníka, který by mohl být více využíván v zemědělství. Ke zmohutnění byli použiti oldenburští hřebci, dále pak Furiosové a následně hřebci německých teplokrevných plemen.

Albertovské stádo
Zdejším cílem chovatelů byla produkce ušlechtilých jezdeckých koní. Chov ovlivnili zejména plemeníci Furioso XIV, Przedswit III a Star of Hannover III. V 50. letech byl chov přizpůsoben požadavkům zemského chovu, aby koně byli mnohostranně užitkoví. Od konce 60. let byli výrazně používáni trakénští hřebci - Quoniamové (I, II, III.)

Popis plemene
• dospělý ČT je moderního typu, ušlechtilý a výkonný sportovní kůň, středního tělesného rámce
• má dobré linie a pevný fundament, suché klouby
• stavba těla je korektní a harmonická, tělo je dobře osvalené
• je bez zjevných geneticky podmíněných vad
• hlava je žádoucí suchá, s výrazným okem a klidným výrazem, s výraznými nozdrami
• KVH klisny 161 - 167 cm
• KVH hřebci 162 - 170 cm

Povaha, využití
ČT by měl mít klidnou vyrovnanou povahu a dostatek temperamentu. Je vhodný pro všechny druhy jezdeckého sportu (tj. drezuru, parkury, všestrannost a také vozatajské ježdění), ale celá populace v průměru nedosahuje úrovně světově uznávaných plemen. ( Nicméně se najdou výjimky - v Německu v GP je úspěšný valach po Przedswit XVI-64.) Velmi vhodný je pro běžné jízdárenské či rekreační ježdění a turistiku, dobře splňuje i roli hiporehabilitačního koně. Je vhodný pro začínající jezdce, ale samozřejmě záleží na původu.

Současnost, chovný cíl
Český teplokrevník se stále šlechtí, cílem jeho chovatelů je (dle SCHČT) " ušlechtilý, korektní a lehce jezditelný kůň, který na základě svého temperamentu, charakteru, prostorné a elastické mechaniky pohybu a pevného zdraví, je vhodný pro všechny druhy výkonnostního jezdeckého sportu v rámci disciplin FEI a je dobře využitelný i pro běžný jezdecký, rekreační a vozatajský sport." Chov ČT pokračuje v plném rozsahu v Zemském hřebčinci v Písku, v hřebčíně v Albertovci, v Zemském hřebčinci v Tlumačově, v Národním hřebčíně Kladruby či ve ŠCHK Měník a rozšiřuje se v mnoha dalších soukromých chovech s vynikající úrovní. Chovatelé se snaží dohnat propast vzniklou za éry komunismu, kdy ztratili kontakt s evropskými vynikajícími chovy. Dnes v plemenitbě působí hřebci holštýnští, sportovní němečtí koně či Selle France. Ale vyšlechtit celou populaci ČT, která by mohla konkurovat vyspělým zahraničním chovům - to je ještě běh na dlouhou trať.
Autorka děkuje za lektorování článku SCHČT.

Na závěr ještě zmínka o moravském teplokrevníkovi (pro mnohé čtenáře bude možná překvapením, že jde o oficiálně uznané plemeno…)

Moravský teplokrevník
Tento kůň představoval typ všestranně upotřebitelného koně, který byl vyšlechtěn na podkladě původních domácích klisen orientálního a anglického původu importovanými hřebci, z nichž nejvíce se uplatnily polokrevné kmeny Furioso a Przedswit. Hřebci těchto kmenů z hřebčína Pohořelice a ze zemského moravského chovu silně ovlivnili chov teplokrevných koní v letech 1930-1970 v celém Československu. V roce 1992 byl založen Svaz chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka a v roce 2004 oficiálně uznán MZe ČR a má vlastní plemennou knihu. Současný stav činí přibližně 550-600 koní (zhruba 10 procent z populace ČT) a rozlišují se podle metodiky výpočtů původních genů (za zakladatele se považují plemenní hřebci, kteří působili v chovu na Moravě a v Čechách v letech 1880 - 1950.)
Zdroj: Časopis Já mám koně

Malý snář – když se ti zdají sny o koních 2.díl

1. srpna 2007 v 9:08
"Malý snář - když se ti zdají sny o koních"
Vysvětlím vám tu,co ve snu něco s koněm znamená:

• raněný kůň - znamená problémy přítele
• řehtat koně slyšet - radostná zpráva - s křídly a letět na něm - básnický talent
• sedět na koni na závodech - spokojenost a radost v blahobytu
• sedět na splašeném koni,ale nespadnout - nějakou velmi nebezpečnou situaci šťastně přestojíš
• chtít vsednout na koně,ale nevyšvihnout se nahoru - jsi smolař
• jet na hnědém koni (sebe vidět) - znamená rozmnožení majetku a uspokojení vášní
• jet na hopsajícím koni - problémy v realizaci tvých služeb
• jet na koni - je znamením klidu a blahobytu
• jet na neosedlaném koni - věští dosažení bohatství a blahobytu v tvrdém boji
• jízda na pěkném a dobrém koni - je dobrou věštbou
• když se vzpíná a vyhazuje - rušení v obchodě
• klusat na neosedlaném - čekej zlé věci
• kůň,který kouše - zažiješ radost

o koních

4. června 2007 v 8:31
Asociace svazů chovatelů koní:
Asociace chovatelů plnokrevných arabských koní
Informace z Pony sportu:
O koních, pro koně, s koňmi…:
Zde nalezneš odkazy i na registrované jízdárny:

Koně:

6. dubna 2007 v 19:49 | nevrli
 
 

Reklama